Muchovman 2011

Posted on 15.5.2011

0


Ještě mě z toho výkonu pěkně tepe v hlavě a zážitek z toho mám asi na dva roky dopředu. Poprvé v životě jsem běžela nějakej závod (a to mě v prostředí, kde závodí úplně všichni, řadilo trošku mezi exoty). A taky jsem z toho byla měsíc psychicky  labilní. Chudák Bóša. Strach a hrůza, že zklamu svůj skvělej tým ŠPRNDY (Peťa Chmelířová a Klárka Barešová), mě donutil běhat skoro každej den. A vida, nakonec jsme skončily těsně nad hranicí první desítky (čili na dvanáctém místě🙂 A když tak čtu tu výsledkovku, vidím, že mi nakonec svaly a plíce, které jsem si málem vykašlala, dovolily skončit v lezcích na krásném 8. místě. No to mě teda podrž. Že bych se za rok zase přihlásila? Se ŠPRNDAMA vždycky!!
Sportování zdar!

Ale že to není jenom o výkonech, je nutno se zmínit taky o fantastické atmosféře, která se mi moc líbila – právě po závodě. Všichni se tam festivalově povalují na zelené trávě, kolem pobíhají různí čtyřnožci a děti, lidi upíjejí pivo-limo a guláš, kterej dostane sportovec na lísteček je taky famózní. Potkáte lidi, které jste dlouho neviděli, zjistíte, kdo je těhotnej, nebo kdo jede cestovat do světa a všichni mají v krvi víc po-sportovních endorfinů, než čehokoliv jiného.
Ti lépe připravení vytáhnou karimatky, a když zapadne slunko, tak přijede kapelka a začne mejdan. Co chtít víc? To sportování je fakt výborná věc.🙂

Posted in: Zjistila jsem...