Stavitelé chýší

Posted on 21.10.2011

0


Tipuju, že každý si ještě vzpomene na dobu, kdy jsme byli tak maximálně metr deset nad zemí a všemožné skrýše a úkryty byly naše specialita. Pod stolem, ve skříni, na půdě, nebo v kůlně na zahradní nářadí. Pamatuju si, že když se nedalo stavět skrýše na dvoře či zahradě, obývákové a kuchyňové varianty byly stále nasnadě. Taťkův velký deštník do rohu (tam jsem se vešla celá já a dokonce i plyšová želva), nebo natažené deky mezi stoly a zatěžkané polštáři (to se trochu prověšovalo, ale dalo se to ještě zvládnout).

Afrika je bezpochyby místo, kde je na stevění chýší všeho druhu inspirace mraky. Nejčastěji se staví z bambusu a bláta. Jistě, najdete tam i pěkné zděné baráčky, ale ty nejsou tak zajímavé, jako blátěné přístřešky s kulatou slaměnou střechou. Některé domky vypadají jako proutěné košíky. Mezi uzeměnými kůly jsou vodorovně propletené pružné větve a rákos a těmi se zase v horizontálním směru protahují hodně zalistěné haluze uschlých eukalyptů. Když se to na sebe dobře nahustí, neprojde ani komár. S větráním si nikdo hlavu neláme, ze zkušenosti vím, že to luftuje pro zdravé spaní tak akorát.

Ten eukalypt je sám o sobě zajímavý strom. Když prší, tak jeho silice, které se uvolňují z kůry krásně provoní vzduch. Ještě pěknější je ta vůně, když jsou kmeny čerstvě pokácené. Jsou to stromy vysoké s nepříliš košatou řídkou korunou, takže moc stínu se od nich čekat nedá. Ale když se jejich popadané větve nahážou mezi kola a stativ od foťáku v dostatečné hustotě, i Evropanka s úžehem si pod tou stříškou může v polední čtyřicítce docela slušně odpočinout.

Vždycky ráda ocením jakýkoliv déšť, a mračnou oblohu vysloveně miluju. Když se nic takového nekoná a teplota během dopoledne nezadržitelně stoupá, začne se zpravidla přehřívat můj procesor. Bóša se tak stal docela zdatným odborníkem na stavbu chýší v různých podmínkách.

Naše zelená skrýš české značky nejednou vzbudila značnou pozornost, když ji jako kouzlem v několika jednoduchých úkonech vytvoříme z malého pytle a celí se tam pak schováme i se všemi věcmi. Nikdo ani za mák nevěři, že ta tenká látka nepromokne a starostlivě kroutí hlavou, že nám v tom bude zima. Předstíráme skromnost, když tvrdíme že nám to stačí a v duchu jsme přesvědčeni, že větší luxus, než spát ve svém vlastním stanu si nemůžeme přát. (Jen žádné proležené postele v motelech, protrhané moskytiery a diskotéky za oknem!)

Spojeno tagy: