Musíš u té práce myslet!

Posted on 10.11.2011

0


Mamka mi tuhle větu říkala, ať jsem dělala cokoliv. Někdy zářila, když tím oslavovala svůj nový přístup či vynález, kterým si to ulehčila a snažila se mi dát svůj dobrý příklad, jindy zoufale lomila rukama nad tím, co jsem zase zkazila, jaktože mě nenapadlo to udělat jinak.

Musíš u té práce myslet! Měla jsem chuť volat na černé holky tady ve Rwandě, když jsem viděla, jak si na poli zakopávají o dlouhé sukně, jak zametají svázanou slámou v hlubokém předklonu a práší si do dýchacích cest, nebo když jsme žvýkali mastné míčky a snili o koblihách s marmeládou. Ať mi nikdo neříká, že tady musí být marmeláda tak drahá, když mají ovoce jak je rok dlouhý a cukr si sami vyrábějí.
Ale bohužel je to naopak. Cukr je tady dražší, než u nás kaviár a ovoce… bůhví, kam se podělo, že ho musejí dovážet z Keni. Bože kde se stala chyba, že tahle bohatá země, je vlastně tak strašně chudá!? Co kurňa dělají s tím bohatstvím, kam se podělo, když se k obyvatelům nedostalo? Ta cukrová třtina, kterou všichni od rána do večera okopávají, kde je? A co cukr, který se z ní vyrábí, proč má marmeláda indickou etiketu, chleba se dováží snad do celé země z Kampaly, hlavního města! Copak si holky neumíte udělat takovou pec, jako mají v Turecku? Je tam jedna pec pro celou ulici. Přijdeš, plácneš do ní svoje těsto a necháš dřevo pozvolna hořet. Pak přijdeš, odloupneš hotový pecen a rodina má zase co jíst.
Proč si prášíš na barevné oblečení, a kašleš z prachu? Copak tě nenapadne dát si na tu metličku násadu? Bambusu tady roste! Slyším svou maminku, jak by jim to tam vysvětlila. Inovujte a nenaříkejte, jak jste ubozí a chudí! Každý si musí umět pomoct a poradit.
Jo, a ty koblihy. Udělejte ty „míčky o kousek menší, vraž do toho kousek marmelády a můžeš to prodat dvakrát dráž. Jako specialitu!“
Víte, co? Nikdy jsem neviděla pracovitého chudého člověka. Ale vidím tady všude chudé lidi posedávat a popocházet, jak při tom naříkají na svou nouzi. To mi hlava nebere.
Ještě k té práci. Babička zase vždycky říká: „Prácu musíš vidět. Musíš ju umět najít. Jak ju nevidíš, tak nikdy nic není hotový. Protože práca JE. Práca je FURT.“  Na tahto slova jsem si zase vzpomněla, když si nám mladý Burunďan stěžoval, jak je život těžký, jak je těžké najít práci a ptal se nás jak na to. Já bych mu řekla jak na to. Můžeš začít od opravy svýho vlastního plotu, kterej se ti tady kývá a každým novým závanem větříku hrozí jeho skáza a pád. Ať budeš hotov, můžeš se nabídnout bohatšímu sousedovi a on ti za odvedenou práci třeba něco zaplatí. Práce je! A kór tady v Africe, kam se jen podíváš! Člověk by si myslel, že tady musí být nulová nezaměstnanost, kolik je tady práce. Ale není to tak.
Kde se jen stala chyba…?
Spojeno tagy: