„Nejlepší na Africe byl Istanbul“

Posted on 15.11.2011

0


Afrika byla dobrá. Takhle zpětně, když jsem v čitelném prostředí své civilizace, to můžu možná už říct, aniž bych se zpronevěřila každodenní realitě, která rozhodně nebyla růžová. Pobavila mě Rovnost, když o mně napsali, že jsem „turistka.“ Já vám řeknu kdo je to turista. Turista je batůžkář s permanentně nabytým foťákem (a prstem na spoušti), se sváčou z domu nebo hotelu a suchýma nohama. Turista je člověk, který odpočívá 20 hodin denně (stejně jako lvi) a zbytek času tančí na diskotéce a libuje si, jaká se tady nosí exotická móda. Turista je člověk na dovolené! 
Já jsem se pokusila vnucovat si křečovitě představu, že jsem na dovolené, jen několikrát. Z toho zdařilých pokusů – asi dva.
Neustále vás tam někdo zkouší (naštvat), chce po vás něco, co nemáte (neumíte) a nikdy z ničeho nejste moudří (zvlášť pokud všichni mluví jen svahilsky). Navíc jídlo nic moc, počasí nic moc, příroda krásná, ale jak si může překrásné scenerie vychutnat člověk na útěku?
Když jsme přiletěli do Istanbulu, měli jsme krásných šest hodin na kulturu. Setkali jsme se s mým kamarádem Serkanem, mým spolubydlícím z mého studijního roku tady, předal mi balík zbylých věcí, které jsem tady z nedostatku místa v zavazadle tehdy musela zanechat. Ty věci a Serkan – nezměněný a totožný s tím, který mě toho časného rána doprovázel na nádraží – na mě zapůsobily jako časová smyčka. Byla jsem zase zpátky, přesně tam, kde jsem zkončila, když před rokem a půl naplnil můj čas v této nádherné zemi. Vzpomněla jsem si na všechna slovíčka, dali jsme si turecký čaj a popovídali o životě, jak se věci vyvíjejí. Příjemý majitel čajovny nás vítal, jako to umí jedině Turci a klasická dobrota, na které bych si mohla ujíždět sedmkrát týdně – mleté maso s lilkem a rajčaty s rýží a bílým chlebem – nám servírovali jako velevzácným a vítaným hostům. Vrátili nám na kuruš správně a loučili se, jako by jim bylo snad opravdu líto, že odcházíme.V istanbulu trochu pršelo a fučelo, což byl pro mě skoro dárek k nedávným narozeninám. Zastávka v Turecku byl pro nás takový osvěžující doušek civilizace.
Přesně, jak řekl Bóša v letadle z Istanbulu do Vídně:
„Terez, tak nejlepší na Africe byl Istanbul.“
Spojeno tagy: