Olympiáda? Jaká olympiáda?

Posted on 20.7.2012

0


Olympiáda? Jaká Olympiáda?

„Město měst“, tak se říká věčnému Římu. Letos by se myslím dalo někde domluvit, aby Velký Řím propůjčil svůj status Londýnu, městu na Temži, protože právě letos rozhodně platí, že všechny cesty  vedou do Londýna. Když se Kate Middleton provdala za prince Williama a královna oslavila Diamantové jubileum šedesáti let na trůně, obrátila se pozornost všech (médií) k olympiádě. Všechny cesty vedou do Londýna, protože je to jedno turisty z nejnavštěvovanějších měst na světě a kromě těch turistů, právě dnes dorazil také olympijský oheň. Když říkám právě, myslím tím právě dnes.  Alespoň to tedy psali v novinách.

Musím přiznat, že doma těch novin až tak nepřečtu. Přijde mi, že se tam nic neděje, že se všechno jen tak poplácává na fleku.  Tady v Londýně noviny docela čtu. Taky se to tady poplácává na fleku, ale když se ten flek jmenuje „královská svatba“, nebo „olympiáda“, tak to ještě  celkem jde. Musím přiznat, že posledních pár týdnů jsem byla začtená do knihy, takže přišel denní tisk zkrátka. Do olympiády zbývalo asi 30 dní, počasí bylo spíš listopadové, což člověka při pohledu na datum mátlo, chodila jsem do práce a snažila se tam přežít jednu panovačnou prsatou Portugalku a mluvilo se o londýnské dopravě během her. Nic zásadního. Spát chodím za světla, protože vstávám extrémně brzo, už udělám 120 baget za dvě hodiny, slevy má Lidl hlavně o víkendu, přibírám asi ze vzduchu, někdo zase zabavil zapalovač v kuchyni a do našeho domku se přistěhoval kdosi novej a toho jsme ještě nepotkali… prostě takový ty normální starosti. V praxi toho není moc, co by naznačovalo, jak velká událost se vlastně blíží. U některých silnic přibylo cedulí. Na některých je napsáno něco jako „Olympijská trasa“, čemuž nikdo zas tak moc nerozumí (vím vím, je třeba číst noviny…), jasně, visí tu bilbordy, že lidé nemají opouštět zemi a raději zůstat doma fandit…A taky různé jiné bilbordy, které naznačují velké dopravní zmatky, ale… kdo vlastně dneska čte bilbordy, že? (Mimochedem, u London Bridge visí meganástěnka se zelenými autíčky projíždějícími šedivým městem a informuje, že Škoda přivedla na britský trh novou Škodu Citigo! Tak to se nadýmám pýchou. Bez ohledu na to, čí kapitál vlastně Škodu řídí.) Zdá se, že sportovní svátek vás tady pohltí,  jenom když otevřete noviny. Tak se taky stalo. Knihu jsem dočetla, a tak u stanice metra zase po nějaké době sbalila Evening Standard.

Ha!! Do začátku her zbývá sedm dní! Tak to je teda něco. Svátek se blíží, asi budu muset uklidit.

Když člověk ty noviny čte, zjistí, že se kolem něj dějí obrovské věci  a že se jich děje hodně. Dorazil olympijský oheň. Páni, k nám do Deptfordu, kdo by to byl řek? Jestlipak půjdou kolem našeho? V pondělí přiletí stovky atletů a hlavní silnice z letiště není opravená. Minulý týden se na ní objevily nevídané trhliny a do toho pondělka se to opravit nestihne. Vojáci se vrátili ze zahraničních misí, aby střežili bezpečnost města, a nemají kde spát. Dali se slyšet, že v Afghánistánu bylo líp. Že prý tam mají aspoň postele. Hehe. Vypadá to, že jsou všichni nějak nervózní. Zatímco v mém období „před knihou“ se mluvilo o logistice a o tom, jak se budou lidi dopravovat do práce, tak teď se mluví o bezpečnosti. Evening Standard dokonce založil novou rubriku, která se jmenuje „Games crisis“, krize her.   Jen aby jim to tady ještě někdo nevytuneloval. Čechů a Slováků tady na to žije dost. (Excuse me…jen jsem si tak vzpomněla na mistrovství v Liberci…)

Tak asi jo. Asi se teda něco děje. Nebo co. Hlavně, že je zítra sobota a nemusím do práce. Jo, a Lidl má slevy na brambory, tak tam zajdu.

Spojeno tagy: ,