Kuchyně, jako srdce domova

Posted on 10.11.2012

0


DSC05026

Přestěhovala jsem se do velikého domu, kde se zvuk nese podobně, jako tajemné kroky chodbami hradu v Karpatech. Dřevěné schodiště funguje líp, než bezpečnostní kamery – vždycky víš, když někdo jde. Zdi si šeptají nesrozumitelné vzpomínky na veselejší časy a po těch na nich zůstaly tajemné skoby a hřebíky. Dřív možná nesly obrazy, dnes jsou pod nimi jen světlá místa na vybledlých stěnách.

Kuchyň ve spodním patře je pustá, ale plná světla, protože dvě její stěny tvoří francouzská okna do zahrady. Jejím jednoznačným kladem je ten veliků stůl a dřevěné mocné trámy ve stropě. Každý z nájemníků tady má svůj kout s krabicí cornflaksů a základním nádobím. Málokdy se tu opravdu vaří. Po snídani každý uhání do práce odkud se vrací zase až večer, v kabeli rachlo-jídlo od indů, nebo číňanů, maximálně ohřeje v mikrovlnce. Nejpoužívanějším vybavením je rychlovarná konvice a pračka v koutě.

Chudák kuchyň, chladná a zanedbaná. Má ale úžasný potenciál. Ten velký oválný stůl mě facinuje. Vidím kolem něho veselé lidi, společné večeře, setkávání. To všechno je možné, uvidíme, co se stane.

Ten chlad je třeba vyhnat. Prvním krokem je vždy lednička. Je potřeba naplnit ji základními potravinami, aby v té kuchyni bylo co dělat. Jíst.

Dalším krokem je pánev a vařečka. Bez těchto dvou zázraků se těžko co uvaří.

Za třetí, je důležitý čistý stůl. Ke špinavému stolu si nikdo nikdy nesedne.

Za čtvrté: Kuchyň je třeba alespoň občas prohřát a provonět. A věřte mi, vůně horké kávy po ránu je sice dobrý začátek, ale rozhodně není dostačující. Takže přichází na řadu pořádné vaření. Prosím, alespoň 5 ingrediencí, ano? (Ne, míchaná vajíčka nejsou fajn.) Pekáč, zelenina a maso. Bude to vonět celým domem a všichni se přijdou podívat. Je to dobrý způsob, jak dostat lidi do kuchyně. Setkat se párkrát a popovídat a možná mezi námi zmizí ta cizost a chlad. Ovšem bacha: když pečete maso, které není halal, muslimské osazenstvo nabídku k ochutnávce nepřijme.

Kuchyň u nás doma byla vždycky plná lidí. Kuchyň je místo které považuju za jádro, za srdce, za centrum domova. Možná proto mi na ní tak nějak záleží.

Dnes je sobota, kreativní den. Dostala jsem nápad a můj pokus o zútulnění se dočkal nadšeného přijetí.  Když vytvářím a buduju, cítím, že žiju. Nalepila jsem na zeď plakáty.

🙂

Posted in: Anglické listy