SlunoNávrat v jeslích

Posted on 22.12.2012

0


Avebury1

Jsem líná a kromě toho, že chodím do práce, nedělám nic moc dalšího.

Přijdu, připravíme s Milým večeři a pak už skoro jdeme spát. To pro mě není moc typický. Většinou jsem vždycky v mým životě ještě vedle hlavního pracovního poměru (ať už jím byla škola, nebo výdělečná činnost), měla další tisíc a jednu aktivitu. Ale letos nic.

Co jsme se přestěhovali z Londýna a já začala v nové práci, ještě jsem se jaksi nenastartovala. Nejdřív jsem si říkala: „Netlač to, Šírovka, odpočívej, bylo to teď náročné období (jo, celých těch předchozích 9 měsíců), teď se tady aklimatizuješ, v práci zaběhneš s novým okolím sžiješ a bude zase vše ok.“

Čekám.

Už jsou to skoro dva měsíce a já stále chodím spát v půl deváté.

Čekám na slunce.

Už je to dlouho a já jsem tak zoufale neaktivní, unavená a medvědovitá… to je ono, zmedvěděla jsem. Medvědí zimní spánek, to je to, co právě prožívám. Pane Bože už aby se nám slunce vrátilo, jinak načisto zarostu chlupama.

Slunovrat.

Rozumím už, jak se asi cítil pravěký člověk, když už takhle v půlce prosince všechny vzpomínky na teplo jaksi vybledly, už umrzlo pár sousedů z okolních jeskynní, a zásoby se nebezpečně ztenčily. Dovedu si představit to duchovní pnutí, mocnou naději a radost ze zachráněného života, když stařešina po každodenním pozorování oblohy ve ztichlé a potemnělé krajině, jednoho dne udeřil svou holí do země,  a ohlásil, že se slunce počalo vracet.

Slunce se vrátí a přinese znovu život, květy a po nich plody, slunce se vrátí prohřeje naši kancelář, opálí trapně bílou kůži, zvěř se vrátí do lesů a rozmrzne voda ve studánkách. Den se prodlouží a mi si místo „Have a good evening“, budeme po práci přát: „Have good afternoon!“ Zpátky je ten potenciál. Vrátí se tvořivost a aktivita, vrátí se radost a koneckonců naděje.

Čím jsou vlastně v tomto období Vánoce? Je to oslava toho, že se božské Slunce vrátilo. Že znovu přišla Naděje. A co letošní slunovrat a konec světa? Každé období před slunovratem je přece konec světa.

Takže nechápu, proč jsou zlatý řetězy důležitější, než modlitba k Bohu a díkůvzdání za Nový život.

Měli pohané ke skutečné duchovnosti tohoto období blíž, než lidé v moderní po-křesťanské kultuře?

Ať žije návrat slunce!

Slunovrat.

Otevřete svá srdce a Bůh se k nám vrátí.

V jeslích.

Posted in: Zjistila jsem...