Mystérium naší zahrady

Posted on 3.2.2013

1


DSC00398

DSC00357Zahrada za naším domem je ptačí a veverčí oázou se všemi typickými rysy pravého anglického parku. Co spadne, to zůstane ležet, dokud to nenajdou mravenci, lišky, nebo hniloba. Tráva roste spíše do šířky, než do výšky a stromy jsou němými svědky všech možných druhů aktivit, od veverčích bitek až po moje ranní rozjímání. Koukají se shora na lišky a sousedovu kočku, jak slídí kolem vchodu do kuchyně, jestli Azdeen zase nevyhodil nějaké šťavnaté zbytky. Sousedova kočka má na krku červenou šňůrku a chodí zásadně po chodníku.

Travnaté patro našeho malého biotopu je tlusté a huňaté. Když se chcete dotknout hlíny, to musíte přečvachtat nasáklé drny, a dojít si až pod dva osamělé tisy, kde se můžete na chvíli proměnit v hříbek, a taky můžete nabrat do dlaní sypkou hlínu smíchanou s jehličím drobnými klacíky. Voní životem a zvláštní surovou štědrostí.

Když do okolní trávy něco spadne, už to nikdy nenajdete. Jednou někdo velmi uvědomělý vyhodil z okna koupelny plastový obal od šampónu. Ležel tam týdny, než jsem se rozhodla jednat a vydala jsem se ho vylovit a vyhodit. Hm… trvalo mi to pěkných pár chvil, než  se mi ho povedlo lokalizovat. Myslím, že kdyby se přes něho přelilo ještě pár zelených stébel, zelené moře by ho již nikdy nevydalo.

Vzadu u plotu v obou koutech stojí téměř zkamenělé vysokánské kopřivy. Když do nich spadnete, už vás nikdo nenajde.  Už chápete, proč nikdo nenašel odvahu je posekat?

DSC00408Napravo, když projdete kolem vysokého smrku a vydáte se kolem plotu směrem k pozemku sousedky nalevo (to není ta, co má kočku s červenou šňůrkou – to je ta druhá) je modrá káď. A taky branka, která vede na ulici. Ale těmhle končinám se v zahradě vyhýbám. Za prvé tam nemám co dělat a za druhé, je prý sousedka stará čarodějnice.*

A tohle všechno z majestátu své výšky a věku  hlídají nádherné stromy na východní straně zahrady. A to je to hlavní mystérium. Když se doma podívám na strom, tak vím co to je. Když se tady podívám na strom, tak nevím nic. Zvlášť teda jeden z nich vypadá něco jako kombinace severoamerických sekvojí (jaké byly ve  filmu Stmívání) a strašidelných živých stromů z Pána prstenů. Vypadá jako rozcuchaná hlava neposedného kluka, rozježená samice, nebo starobylá entita, která už nedbá na image, protože pravá moudrost je uvnitř.

Prostě ten strom, vypadá podivně a já nevím, kam ho zařadit.

Zítra asi zajdu do knihovny pro atlas stromů. Přece musím vědět, z čeho sálá tolik energie.

*Sousedka nalevo je stará čarodějnice, protože prý kdysi odmítla vydat Maasovi (to je taxikář, co s námi bydlí) balík, kterej doručili omylem jí. Asi nebyl doma. Řekla mu, že balík nevydá, dokud nezařídí, aby majitel naší zahrady (to je ten, co nám pronajímá studený pokoj za 15 000 měsíčně), neposeká divokej hvozd, co narušuje stabilitu jejího plotu. Myslím, že Maas nemá ten balík dodneška.

Posted in: Anglické listy