Po troše větru a deště volám! (Kdo by to byl řek?) A bude to taky o magnátech Islandu, kteří spravují chaloupky.

Posted on 24.6.2013

0


Spali jsme ve skalách, vedle vstupu do jezírka. Doufali jsme, že si tam nepřijdou dát při západu slunce nějaké půlnoční dostaveníčko místní mlaďoši. Když nad ránem pršelo a do stanu se občas opřel větřík, cítila jsem naději, že by to mohlo unavit muší hordy, a tím pádem by ráno nemusely být tak přítulné. Ukázalo se, že to byla pravda. Aspoň na chvilku.

Ráno se sem skočil s námi rozloučit Martin (spali s Kikou v chajdě v kempu) a pak se vydali na sever do Húsavíku. My jsme po snídali razili směrem na Akureyri.

Teda, chtěli jsme razit. Ve skutečnosti ten odpich až tak svižný nebyl. Stopovali jsme pěkně dlouho a ušli při tom pár kilometrů. Dokonce nám zastavily dvě auta, ale nakonec zase odjely, protože jely jinam. Až budeš stopovat od jezera Mývatn, dej si dobrý pozor, která ze silnic na křižovatce u informačního centra je Ring Road (silnice číslo 1) a která z nich je lokálka označená číslem 848. Velké cedule byly jednoznačné, tak jsme vyrazili. Ale nakonec se ukázalo, že na Akureyri i Húsavík vedou obě a my stáli na té méně frekventované. (Méně frekventované rozumněj cca 1 auto na 15 minut.) Koukni na mapu. Jde o to, že každá z nich obkružuje jezero do půlky, čímž tvoří půlkruh. Mapky jsou tu divoké. Některé z nich označují silnice přesně opačně, takže není zcela jasné, která z nich má číslo jedna a která má číslo 848.

Nakonec nám zastavil taťka v káře 4×4, který se omlouval že nejede do Akureyri, ale asi jenom do poloviny cesty. Takže nás hodil jen asi o 150 km dál.🙂 Po cestě byl celkem sdílný, a tak jsme se bavili o loňské ledové bouřce uprostřed srpna, která strhala vedení elektřiny, o lovu sobů a o prohrnování cest. Povídal nám kam jede, že tam má s rodinou starobylou “farmu”, což dal gestem do uvozovek, a upřesnil hned na “rozpadající se chaloupku”. Že prý tam teď jede na dva týdny ji opravovat. Vyprávěl nám o ní tak dlouho, jak je to tam u nich krásné, že nás tam nakonec pozval na návštěvu.

I přijali jsme.

Zavezl nás do prostřed divočiny. Ukazoval nám odkud kam co vlastní, kam se až táhne jejich pozemky (užitečné k ničemu, protože tam nebyly stromy, ani se tam nepásly ovce. Těžko říct, k čemu se takové lány půdy dají využít.) Lány a lány větrného prostoru, kus obrovského jezera, cestu a taky pár kopců na druhé straně silnice. No, král prostoru a kamení.

Na starý baráček byl jaksepatří pyšný. Učinil nám podrobnou prohlídku. Poznali jsme každou zeď, známe historii oprav od dob jejich před-předků.

Nalil nám kafe.

Povídali jsme si o světě a o životě ještě dlouho. Ukázalo se, že je to franchise owner Pizza Hut na Islandu, a taky že sestra jeho ženy je superslavná Hera Björg, která vyhrává světové pěvecké soutěže kam se hne. Zkoukni ji na YouTube. Je to Diva!

Je zajímavý poznat islandskou elitu! Samozřejmě jsme ho pozvali do Čech. Byl z toho nadšenej.

Spojeno tagy:
Posted in: Cesty Terez