Láska je sladká a přátelství břitké. Proč se to snažíme spojit?

Posted on 18.4.2016

0


DSC07081

Minule jsem se zamýšlela nad přátelstvím. Konkrétně nad tím, jestli o něm ještě přemýšlíme a jestli ho v dospělém věku ještě dokážeme vytvářet.

Nemůžu si pomoct, ale ještě to nemám vyřešeno. Možná, že ho už nepotřebujeme. Možná jsme potřeby přátelství už dávno převedli na partnerské vztahy. A tím je taky pěkně zkomplikovali. Už prapodstata těch dvou fenoménů se naprosto neslučuje! Zatímco Láska je emocionální, srdeční záležitost, přátelství je výsledkem racionálních zkušeností, otázka důvěry a pravdivosti.

Láska je pro mě sladká káva, karamelový zákusek, ovocný salát, nebo velký narozeninový dort. Je pro mě jako tanec v páru, nebo vzrušující nebezpečí. Je to radost ze ztráty kontroly. Přátelství je zase jako letní déšť, nebo skok do chladné vody, která vás probere z přehřáté letní letargie, přátelství je jako syrová pravda, nenalíčený obličej nebo bezpečné horolezecké lano bytelně přivázané k sedáku, když lezete nahoru, nebo když padáte dolů.

Vždyť to spolu nemá nic společného! Nemůžete prostě spoléhat na ovocný salát, svěřovat se nebezpečnému cizinci, nebo randit v sedáku. Sladký dort se nebere do vody a šlehačku nemůžete tisknout v ruce, aby vám ji nevyfoukal vítr při cestě na Everest.

A přesto je přátelství nedílnou součástí romantických vztahů, naši milenci o nás vědí téměř všechno a dříve či později se pustíme do podniků, které vyžadují pevný vzájemný stisk ruky. Třeba manželství, nebo podnikání zvané rodina.

Když už jsem začala u těch dortů, možná to má se zdánlivě nekombinovatelnými chutěmi opravdu něco společného. Nedovedu si jinak vysvětlit, proč lidem tolik chutná hořká káva s cukrem, nebo brusinky na svíčkové.